Přehled sbormistrů pěveckého sboru LUMÍR od roku 1883
2016 - ... |
František Ostrý (*1987)
Hře na klavír a zpěvu se začal věnovat na Základní umělecké škole Boskovice. Po gymnáziu vystudoval obor Hudební výchova a Český jazyk a literatura pro SŠ na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po magisterském gradu následovala disertace na téma Orchestrální tvorba Jakuba Jana Ryby pod vedením prof. Michala Košuta. Na Katedře hudební výchovy PedF MU v současné době vyučuje. Studiem díla Jakuba Jana Ryby i českých kantorů obecně se zabývá dlouhodobě s cílem odhalit je lépe odborníkům i společnosti. Dlouhodobě se věnuje také sbormistrovství. V minulosti byl sbormistrem chrámového sboru v Olešnici, sboru Tacet v Kunštátě a krátce sboru při Gymnáziu Brno-Řečkovice. V současné době je sbormistrem ženského Pěveckého sboru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, mužského sboru Novocantus v Novém Městě na Moravě a smíšeného sboru Janáček v Boskovicích. Je dirigentem příležitostného komorního orchestru Corpora fidium intenta. Příležitostně spolupracuje s dalšími tělesy. Ve volném čase se věnuje hře na varhany a liturgické hudbě.
Lumír vede od září 2016.
2014 - 2016 |
Josef JAVORA (*1993, Brno)
Od dětství se učil hře na klavír, navštěvoval základní uměleckou školu v Brně-Líšni, později ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, kde absolvoval ve třídě Marcely Slané. Od 14 let působil jako varhaník ve farnosti sv. Jiljí v Líšni, kde také vypomáhal s vedením chrámového sboru. V roce 2009 nastoupil na konzervatoř do kompoziční třídy MgA. Pavla Zemka Nováka. Navštěvoval zde též hodiny dirigování u Mgr. Stanislava Kummera. Po maturitě ze skladby byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění, kde studoval dirigování orchestru u doc. Emila Skotáka. Ke dvouletému magisterskému programu byl přijat na Royal Birmingham Conservatoire kde obdržel titul Master of Music - orchestral conducting. V roce 2017 mimo jiné absolvoval v Londýně masterclass s London Sinfonietta Academy. V současnosti je dirigentem orchestru v Městském divadle Brno. Je autorem orchestrálních děl, komorní hudby i baletu. Svou druhou symfonii uvedl na svém bakalářském koncertě v Brně s Moravskou filharmonií Olomouc.
Sbor Lumír vedl od ledna 2014 do června 2016.
2012 - 2014 |
Jiří NAJVAR (*1990, Čeladná)
Student Hudební fakulty JAMU, věnuje se zde dirigování sboru u Prof. Lubomíra Mátla a kompozici u odb. as. Ing. MgA. Dana Dlouhého, Ph.D. V roce 2011 absolvoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě ve třídě Milana Báchorka skladbou Rapsodie pro pozoun, varhany a komorní orchestr provedenou Moravskou filharmonií Olomouc. Během studia na konzervatoři působil jako pedagog na 1. soukromé Základní umělecké škole MIS Music v Kopřivnici v oborech hra na klavír, sólový zpěv a skupinová interpretace. Ve stejné době se stal pravidelným účastníkem celostátní skladatelské soutěže Generace, kde získal řadu ocenění za skladby Čtverylky pro kvartet sopránových fléten, Cesta do Zoo a Štramberské obrázky. V roce 2007 se aktivně zúčastnil mezinárodního skladatelského kurzu v Trstěnicích. Jeho skladby zazněly na festivalech Hudební Současnost, Janáčkův Máj a na koncertech pořádaných hudebně – teoretickým oddělením Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě. V období 2009 - 2012 působil jako sbormistr pěveckého sdružení ECHO, se kterým se zúčastnil natáčení CD Ohlédnutí dechového orchestru FHS a výjezdu sboru do slovinského Dravogradu. Jako asistent sbormistra Milana Chromíka se podílí na hudebních nastudováních koncertů Ostravského dětského sboru. Je hostujícím dirigentem Komorního orchestru v Kopřivnici, s nímž mimo jiné uvedl v Olomouci na festivalu amatérských souborů Setkání 2011 v premiéře svou skladbu Krátká suita pro flétnu a smyčce. Od roku 2013 je druhým sbormistrem sboru Vox Iuvenalis. V období od září 2012 do začátku ledna 2014 vedl pěvecký sbor Lumír v Brně.
2006 - 2012 |
Lukáš KOZUBÍK (*1980, Ostrava)
Absolvent Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Institutu pro umělecká studia ostravské univerzity v oboru sólový koncertní a operní zpěv ve třídě doc. Drahomíry Míčkové. Poté vystudoval obor dirigování sboru na hudební fakultě JAMU ve třídě Prof. Lubomíra Mátla.
V letech 1996 – 2006 byl členem sboru opery Národního divadla moravskoslezského. Jako člen Pražského komorního sboru působil pravidelně na operních festivalech Rossini opera festival v Itálii a Bad Wildbad v Německu. Od roku 2008 je sbormistrem Komorní opery Praha, se kterou nastudoval několik operních inscenací pro zahraniční produkce (např. Trubadúr, Nabucco, Netopýr, Rusalka, Kouzelná flétna). Od roku 2008 je rovněž sbormistrem Hudební mládeže ČR, s jejímž sborem se pravidelně účastní festivalu Mladá Smetanova Litomyšl a hudebních kurzů v Poděbradech. Příležitostně spolupracuje s Mátlovým akademickým sborem. Jako hlavní dirigent se pravidelně v červnu účastní Hudební dílny ve Frýdku-Místku, kde se podílí na nastudování vybraných duchovních děl a jejich následném provedení (např. Zdeněk Pololáník, Jiří Pavlica aj.).
V roce 2008 se jako sbormistr podílel na světové premiéře oratoria Balady Pavla Helebranda se sborem Chorus Moraviensis, které bylo následně natočeno Českým rozhlasem a TV Noe. Aktivně rovněž spolupracoval s Komorní operou hudební fakulty JAMU, kde se coby sbormistr a korepetitor podílel na přípravě celé řady projektů (Fidlovačka, Veselohra na mostě, Alexander bis, Lancelot, Sávítrí, Evžen Oněgin, Cosi fan tutte aj.). V roce 2012 získal angažmá jako dirigent operního sboru Štátného divadla v Košicích. Pěvecký sbor Lumír vedl v letech 2006 – 2012.
2004 - 2006 |
Natalia CHIRILENCO (*1975, Mereni, Moldavská republika)
V letech 1983 – 1994 studovala Internátní hudební lyceum C. Porumbeska v Kišiněvě v Moldavské republice. Studium ukončila diplomem středoškolského všeobecného vzdělání s oprávněním pro práci učitelky hudebně teoretických předmětů. Ve studiích pokračovala na Hudební akademii „G. Musicescu“ na katedře „Dirigování akademických sborů“. Studia ukončila na Fakultě vokálního umění a hudební pedagogiky Státní Univerzity umění, kde získala titul Dirigent akademických sborů, Sbormistr a Profesor hudby se specializací Dirigent akademických sborů. V roce 1999 přesídlila do České republiky. Od ledna 2001 vedla a dirigovala smíšený pěvecký sbor Schola Cantorum v Prostějově. Každý rok připravila a dirigovala dva velké koncerty, kde prezentovala cykly nebo mše s doprovodem místního orchestru ZUŠ, a mnoho dalších koncertů po celé republice, v Polsku a v Rakousku.
Od září roku 2003 pracovala jako dirigentka přípravných oddělení dětského sboru Primavera při ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně. Dětský sbor Rosička pod jejím vedením získal v dubnu 2004 Zlaté pásmo v regionálním kole soutěže dětských pěveckých sborů a byl na základě velmi dobrého výkonu vybrán do celostátní soutěže výběrových dětských sborů v listopadu 2004 v Novém Jičíně, kde se umístil ve stříbrném pásmu. O rok později, 10. června 2005 na festivalu Svátky písní v Olomouci se sbor Rosička umístil ve zlatém pásmu. Repertoár sboru zahrnuje úpravy lidových písní, cizojazyčné skladby a polyfonii přiměřené věku dětí ( 8 –11 let). V květnu 2004 uspěla v konkurzu na místo dirigentky smíšeného pěveckého sboru Lumír v Brně a vedla jej do roku 2006. Pod jejím vedením sbor pravidelně koncertoval a dvakrát se umístil ve stříbrném pásmu na Mezinárodním festivalu adventní a vánoční hudby s cenou Petra Ebena.
2001 - 2004 |
Kamila FOJTOVÁ (*1976, Česká Lípa)
Během základní školy navštěvovala ZUŠ obor hra na housle, později také hra na klavír. V letech 1990-1996 studovala na Konzervatoři v Teplicích obor hra na housle u P. Švehly, Mgr. M. Hronka a Mgr. N. Slavíčkové. V letech 1994 – 1998 studovala tamtéž obor dirigování u Mgr. J. Valty. V letech 1993, 1995, 1997 a 1999 se spolupodílela na organizaci mezinárodního festivalu smíšených pěveckých sborů CRYSTAL CHOIR v Novém Boru. Od roku 1994 do roku 1998 spolupracovala s dětským pěveckým sborem Camella jako druhý dirigent. V roce 1998 začala studovat na JAMU dirigování sboru u doc. Lubomíra Mátla, které úspěšně ukončila v roce 2003 a od r. 2001 studuje tamtéž dirigování orchestru u doc. E. Skotáka. Od roku 2000 působila nejprve jako druhý dirigent, od r. 2001 jako první dirigent smíšeného pěveckého sboru Lumír (Brno), který vedla do roku 2004. Od roku 1999 rovněž dirigovala smíšený pěvecký sbor Vokál (Přerov). Pod jejím vedením se toto těleso umístilo v r. 2002 ve zlatém pásmu v mezinárodní soutěži Svátky písní v Olomouci. V současnosti vede Dětský pěvecký sbor Kolibříci při Gymnáziu J. G. Mendela
1994 - 2001 |
Pavel ŠNAJDR (*1975, Brno)
Po maturitě na gymnáziu pokračoval ve studiu na JAMU v Brně, kde absolvoval nejprve kompozici u prof. Aloise Piňose a poté dirigování u doc. Emila Skotáka. Za své skladby byl dvakrát oceněn ve skladatelské soutěži Generace a byl také členem skladatelského sdružení Bezmocná hrstka. Již během studia nastudoval na scéně Komorní opery JAMU několik titulů, mezi jinými Chytračku Carla Orffa, Alberta Herringa od Benjamina Brittena, Dona Giovanniho Giuseppe Gazzanigy či Vězněnou na Špilberku Jana Ladislava Dusíka, prováděnou pod širým nebem v hradním příkopu na Špilberku.
Do roku 2001 vedl Komorní orchestr města Blanska a jako dirigent spolupracoval též s Moravskou filharmonií Olomouc. S brněnským souborem Ars incognita se věnuje interpretaci soudobé hudby. Na svém kontě mají již 40 premiér skladeb soudobých autorů, z nichž některé nahráli i na CD. V roce 2001 měl soubor samostatný koncert na Pražském jaru. Od sezóny 2001/2002 měl Pavel Šnajdr stálé angažmá v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde svůj operní repertoár rozšířil o Straussovu Ariadnu na Naxu, Kunálovy oči Otakara Ostrčila, Saint-Saënsova Samsona a Dalilu, Čajkovského Eugena Oněgina, Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany, La traviatu a Sílu osudu Giuseppe Verdiho, Únos ze Serailu W.A.Mozarta a naposledy o balet P. I.Čajkovského Labutí jezero. V roce 2004 nastudoval méně známou operu Vítězslava Nováka Lucerna, která byla zařazena do programu velkolepých oslav Roku české hudby. V letech 2004–2007 byl angažován v Národním divadle Brno, s nímž se zúčastnil japonského turné s operou Mozart a Salieri Rimského-Korsakova; v současné době v Národním divadle Brno působí opět. Od roku 2007 se začíná jeho spolupráce se Státní operou Praha (v dubnu 2008 zde nastudoval světovou premiéru baletu Fantom Opery Petra Maláska a Libora Vaculíka), kde počínaje sezonou 2008/2009 vstoupil do stálého angažmá jako dirigent baletních představení. V sezoně 2011/2012 byl šéfdirigentem opery Moravského divadla Olomouc. V roce 2011 založil soubor BCO – Brno Contemporary Orchestra, zaměřený především na interpretaci soudobé hudby.
Sbormistrem pěveckého sboru Lumír byl Pavel Šnajdr v letech 1994 – 2001.
1994 |
Petr RAJNOHA (*1975, Znojmo)
Absolvoval v roce 1995 obor varhany na brněnské Konzervatoři u prof. Zdeňka Nováčka. Ve stejném roce byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění, kde pracoval pod vedením doc. Kamily Klugarové. V letech 1996 – 1997 studoval na Conservatoire National de Région de Rueil-Malmaison v Paříži u slavné varhanice Susan Landale. Po návratu domů pokračoval ve studiích v Praze ve třídě doc. Jaroslava Tůmy. V roce 2000 získal stipendium na stáž do Lyonu k proslulému profesoru Jeanu Boyerovi. Ve své dosavadní umělecké činnosti zaznamenal Petr Rajnoha řadu úspěchů na mezinárodních soutěžích. V roce 1996 získal 1. cenu v soutěži JAMU o stipendium Yamaha, v roce 1997 3. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži v Brně, v roce 1998 byl finalistou varhanní soutěže v Norimberku, kde získal Cenu za nejlepší interpretaci soudobé skladby a Cenu publika. Mezi jeho největší úspěchy ovšem patří 3. cena na 51. mezinárodní soutěži Pražského jara (kde získal rovněž Cenu za nejlepší interpretaci soudobé české skladby a Zvláštní cenu vydavatelství Bärenreiter za nejlepší provedení varhanního díla z hlediska historické praxe) a vítězství na dvou prestižních soutěžích v Německu – v Gesenkirchenu a v Norimberku. Díky svému přístupu k autentické interpretaci varhanní hudby se v současnosti Petr Rajnoha řadí mezi nejlepší koncertní varhaníky u nás a je zván na různé evropské hudební festivaly. V České republice se díky zápisu na Prémiovou listinu mladých Českého hudebního fondu často představuje v mnoha městech a na významných festivalech (Pražské jaro). Nahrává pro Český rozhlas snímky na historických nástrojích a spolupracuje s významnými českými orchestry. V roce 2007 úspěšně zakončil své doktorské studium na AMU v Praze s tématem varhanního díla Josefa Kličky. Komplet jeho varhanních skladeb nahrál na dvě CD u vydavatelství Arta Records. V současné době učí varhanní hru na konzervatoři v Olomouci.
V pěveckém sboru Lumír působil během svých konzervatorních studií nejprve jako řadový zpěvák a později jednu sezónu 1994 i jako dirigent.
1989 - 1994 |
František LAVIČKA
1986 - 1989 |
Emil SKOTÁK (*1954, Brno)
V roce 1975 absolvoval brněnskou Konzervatoř v oboru trubka a několik let působil jako orchestrální hráč (Janáčkova opera Brno, Státní filharmonie Brno). V roce 1981 dokončil studia na JAMU (obor dirigování orchestru u prof. Otakara Trhlíka a prof. Františka Jílka) a po absolvování základní vojenské služby působil v letech 1982 – 1985 jako dirigent Severočeské státní filharmonie v Teplicích. V roce 1983 byl vybrán mezi 30 mladých dirigentů z celého světa do soutěže G. Fittelberga v Katovicích. Jako dirigent a sbormistr byl dále činný v Hudebním divadle v Brně (1985 – 1990) a v Brněnském filharmonickém sboru Beseda brněnská (1991-1992). V roce 1992 absolvoval dvouměsíční stáž u dirigenta Martina Turnovského na Musikhochschule v Grazu. V letech 1991 – 1993 se uplatnil i jako hudební režisér Českého rozhlasu Brno. Od roku 1985 pedagogicky působí na brněnské JAMU, kde se v roce 2002 habilitoval. Vyučuje obory řízení orchestru, repertoár oboru a sluchová analýza. Pro studenty dirigování organizuje cvičný orchestr a vede dirigentské kurzy.
Jeho repertoár sahá od baroka po současnost, často uvádí premiérová nastudování soudobých děl (mimo jiné též spolupráce se souborem Ars Incognita). Pohostinsky řídí různé symfonické orchestry. Má rád spojení symfonické hudby s jazzem, swing a muzikál. Hudbu dělí pouze na „dobrou“ a „špatnou“. V posledních letech spolupracuje s Městským divadlem v Brně, kde se podílí na významných hudebních projektech (Sny svatojánských nocí, Bastard, West Side Story, Radúz a Mahulena, Babylon). Tato představení jsou uváděna též za hranicemi ČR (Německo, Itálie, Slovinsko, Slovensko) a některá z nich byla natočena i Českou televizí. Na vydání těchto titulů na CD a MC se Emil Skoták podílel též jako hudební režisér. V letech 1994 – 1996 dirigoval mimo jiné 72-krát v historické budově Národního divadla v Praze scénické oratorium Bastard. Pěvecký sbor Lumír vedl Emil Skoták v letech 1986 – 1989. Dva další dirigenti sboru – Pavel Šnajdr a Kamila Fojtová vzešli z jeho žáků.
1985 |
Ing. Miroslav ŠMÍD
1984 |
Boris KOBRLE (*1954 Brno, †2021 Praha)
Vystudoval hudební vědu a historii na Masarykově univerzitě v Brně a v roce 1987 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v oboru hudební umění – dirigování sboru. Do roku 1986 působil v Brně jako středoškolský učitel. Od studentských let dirigoval postupně několik sborů. S dětským sborem Kantiléna se jako druhý sbormistr zúčastnil soutěží ve Varšavě (1980), Arezzu (1981) a Pratu (1982). V roce 1986 přijal nabídku studia Českého rozhlasu v Hradci Králové, kde působil ve funkci redaktora vážné hudby do roku 1989. Od počátku 90. let je jeho činnost spjata s Prahou. Autorsky se podílel například na projektu Mozart v Praze (cyklus topografických koncertů v místech, na nichž Mozart v Praze vystupoval), režíroval nahrávky umělců jako J. Simon či J. Tůma. Od roku 1992 působil v Českém rozhlasu Praha nejprve jako redaktor Redakce vážné hudby a později jako šéfredaktor stanice Vltava. V letech 1994-1999 stál jako hudební dramaturg stanice Vltava mimo jiné u zrodu projektu Jan Dismas Zelenka, či inicioval objednávku na církevní operu (P. Eben: Jeremias, 1997). V roce 1999 se stal vedoucím soutěže a festivalu Concertino Praga, což pro něj znamenalo spojení funkce manažera, redaktora, režiséra i dramaturga. V roce 2002 ukončil pracovní poměr v Českém rozhlasu a hudební dramaturgii, režii, žurnalistice a publicistice se dále věnoval na volné noze. Měl rád vážnou hudbu se zřetelem k autentičnosti ve volbě nástrojů, ke specifické barevnosti a prostoru. Dirigentem pěveckého sboru Lumír byl v roce 1984.
Zemřel 16. 5. 2021 ve věku 67 let.
1981 - 1984 |
František LAVIČKA
V letech 1969 – 1975 studoval hru na akordeon na brněnské konzervatoři ve třídě prof. Jana Tesaře. Úspěšně reprezentoval na tuzemských a zahraničních mezinárodních soutěžích (Hořovice, Klingenthal). Mezi léty 1975‑1980 studoval na brněnské JAMU dirigování orchestru (u národního umělce profesora Františka Jílka), řízení dětského sboru (v Kantiléně u Ivana Sedláčka) a hlasovou výchovu (soukromě u Jiřího Bara). Je autorem několika učebnic pro předměty Intonace, Sluchová analýza a Didaktika.
Od roku 1996 složil nebo aranžoval scénickou hudbu k řadě představení dramatického oddělení konzervatoře (Starci na chmelu; Faust, Markétka, služka a já apod.). Se svou manželkou Miroslavou napsal hudbu a texty k muzikálu Ze života hmyzu, provedeného roku 2004 na brněnské konzervatoři jako maturitní představení. Jako hudební režisér nahrál množství CD nejrůznějších žánrů. V letech 2005‑2006 vystudoval výchovné poradenství na Masarykově univerzitě v Brně. Úspěšně obhájil diplomovou práci s názvem Identifikace nadaných žáků a optimalizace jejich vyučování, kde mj. popsal typologii hudebně vzdělávaných žáků na ZUŠ i konzervatoři. V letech 2006‑2013 byl sbormistrem pěveckého sboru Cantamus při ZUŠ Letovice. Dirigentem pěveckého sboru Lumír byl František Lavička v období 1979‑1984 a znovu v letech 1989‑1994.
1976 - 1981 |
Ing. Miroslav ŠMÍD
1945 - 1976 |
Alois SVOBODA
Karel TEJKAL
(1942) |
Jaroslav HROMÁDKA
1940 - 1945 |
Alois ŠNAJDR
1930 - 1940 |
Robert SKLENÁŘ
1928 - 1929 |
Boris JEVTUŠENKO
1922 - 1928 |
Ludvík KUNDERA
Další výrazná osobnost v dlouholeté historii pěveckého spolku Lumír není známá pouze tím, že jde o otce světově známého spisovatele Milana Kundery a strýce básníka a dramatika Ludvíka Kundery. Narodil se 17. srpna 1891 v Králově Poli, kde jeho otec provozoval na Palackého třídě hostinskou a řeznickou činnost. Od mládí byl nadaným klavíristou a hru na tento nástroj studoval v Brně, ale třeba i v Paříži – v pozdějších letech úspěšně vystupoval jako sólista a komorní hráč na klavír v řadě evropských měst: ve Vídni, Paříži, Kolíně nad Rýnem, Moskvě, Kyjevě apod. Byl nejen žákem Leoše Janáčka, ale zároveň interpretem jeho skladeb. Po začátku 1. světové války musel narukovat k 8. pěšímu pluku rakousko-uherské armády a v květnu 1915 byl zajat na východní frontě. V srpnu následujícího roku vstoupil v Kyjevě do československých legií. V nich založil a sám řídil legionářský orchestr. V roce 1918 byl jmenován náčelníkem Osvětového odboru čs. vojska v Rusku a v této funkci zůstal až do svého návratu do vlasti v létě 1920. Za první republiky působil ve funkci tajemníka brněnské konzervatoře, v roce 1922 se zde stal profesorem pro vyšší hru klavírní. Již o rok dřív se po svém příteli Václavu Kaprálovi ujal vedení pěveckého sboru Lumír a zůstal v něm až do roku 1928. Mimo to přednášel, sepsal celou řadu hudebně historických spisů, knih a statí o soudobé hudbě, byl jednatelem Klubu moravských skladatelů, prvním předsedou brněnské pobočky Svazu československých skladatelů, ředitelem státní zkušební komise pro učitele hudby na středních školách a učitelských ústavech a inspektorem soukromých hudebních škol v zemi Moravskoslezské. Za okupace byl předčasně penzionován a věnoval se tvorbě knih o hudbě. Po osvobození se stal správcem brněnské konzervatoře a vedoucím Ústavu pro hudební výchovu na pedagogické fakultě University Karlovy. Vedle toho působil jako profesor klavírní hry a zástupce děkana pražské Akademie múzických umění pro Brno. Po založení JAMU zastával dva roky funkci děkana hudební fakulty a 1. října 1948 se stal prvním rektorem celé akademie. Zůstal jim po dobu 13 let do listopadu 1961. Český muzikolog, klavírista, hudební pedagog a publicista PhDr. Ludvík Kundera zemřel 12. května 1971 v Brně.
1919 - 1921 |
Václav KAPRÁL
Z celé řady sbormistrů, kteří za 150 let prošli pěveckým sborem Lumír, je patrně nejznámější osobností. Narodil se 26. března 1889 v Určicích na Prostějovsku a měl celkem 11 sourozenců. Když zkrachoval malý rodičovský krámek se smíšeným zbožím, přestěhovala se celá rodina na brněnské předměstí do Králova Pole. Malý Václav se už od 11 let učil hrát na klavír. Když jeho učitelka Marie Kuhlová ukázala Kaprálovu skladbičku Lístek do památníku Leoši Janáčkovi, věhlasný skladatel doporučil, aby se talentovaný mladík věnoval hudbě úplně. Tak začala v roce 1908 studia na Janáčkově Varhanické škole v Brně. Dokončil je o dva roky později (1910), ale ještě během studií měl svůj první klavírní koncert. V roce 1911 založil v Králově Poli na Metodějově ulici č. 6 soukromou hudební školu, kterou řídil až do roku 1934. Jeho žena Vítězslava Uhlířová zde vyučovala zpěvu, on sám hře na klavír. Dvakrát v letech 1912-1915 a 1919-1921 stál v čele pěveckého spolku Lumír. V roce 1915 se mu narodila dcera Vítězslava (Vitka), která se měla za svůj krátký život (zemřela na tuberkulózu v pouhých 25 letech ve Francii v červnu 1940) proslavit jako uznávaná skladatelka a dirigentka. Po 1. světové válce ještě vystudoval kompozici v mistrovské třídě Vítězslava Nováka (1919-1920) a postupně se stává výraznou postavou a organizátorem hudebního života v Brně v období 1. republiky. Spolu s přáteli hudebníky Ludvíkem Kunderou a Vilémem Petrželkou byl u zrodu Klubu mladých moravských skladatelů, pořádal hudební přednášky a dva roky působil jako hudební referent deníku Rovnost. V polovině 20. let se během klavírních kurzů v Paříži seznámil se skladatelem Bohuslavem Martinů a navázali celoživotní přátelství. V roce 1927 ho povolal významný český muzikolog a pedagog Vladimír Helfert (spolu také založili časopis Hudební rozhledy) na místo prvního lektora hudby na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1936 byl jmenován řádným profesorem Státní konzervatoře. Po příchodu německých okupantů se v roce 1941 stal státním inspektorem soukromých hudebních škol a ředitelem státní komise pro učitelství hudby, ale v září 1942 jej v rámci akce E (Emigration) zatklo gestapo z důvodu činnosti jeho bratra Bohumila v čs. zahraničním odboji. Zbytek války prožil v internačním táboře ve Svatobořicích, odkud se vrátil s podlomeným zdravím. Po osvobození se vrátil na konzervatoř, aktivně se zapojil do příprav k založení Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) a v roce 1946 byl zvolen prvním předsedou Syndikátu českých skladatelů. Po těžké nemoci předčasně umírá 6. dubna 1947 v Brně ve věku 58 let.
Z jeho díla je možno připomenout klavírní skladby Ukolébavky jara (1916-1917), Suita romantica (1918), Tři písně (1918), Miniatury (1922), Sonatina bucolica (1936) nebo Klavírní sonáta č. 4 (1939), která se stala symbolickým protestem proti nacistické okupaci. Z komorní, písňové a orchestrální tvorby stojí za zmínku Píseň podzimu pro smyčcové kvarteto a zpěv (1929), písňové cykly Pro ni (1927) a Uspávanky pro střední hlas a malý orchestr (1932), dvojzpěvy Milodějné kvítí (1942), v nichž je patrný vliv Antonína Dvořáka. Během věznění v internačním táboře ve Svatobořicích složil Českou mši (1943) a Klavírní sonatinu (1944).
(jbre)
1918 |
Robert SKLENÁŘ
1912 - 1915 |
Václav KAPRÁL
1911 - 1912 |
Vilibald SCHEIBER
1897 - 1910 |
František DOUŠEK
Vladimír NOVOTNÝ
František DOUŠEK
1886 - 1897 |
Václav BREIT
1884 - 1885 |
Antonín VÁVRA
1883 |